Page:Orosz-lapp nyelvmutatványok – máté evangélioma és eredeti textusok.pdf/80

From Wikisource
Jump to navigation Jump to search
This page has been proofread.
78
OROSZ-LAPP NYELV

rimń, toav ij? — Ij ɵvdlest toava go iedesin. — Pejv šɵdškuoẟi; poahta čacc-kuoddij, rīmń cealk: poaht ɵlm-olmaš. — Son vuoljij, tierlij. Tuk pāhce: sejb lie kɵlmam. Kuɵpč vuoljij: rāsta sejbes; kuᵢmp vuoljij: rāsta sejbes; mājij vuoljij: lɵᵢhk poatknij; čɵvres vuoljij, sejb ńuopsij. Puojdiješ kaldijest pɵrk; puoẟij uaᵢlk-muorin, son čāck kiehp-uaᵢlk-muorin sejp kiahče, son tierlij, kiehp sejp-kiajješ. Tierre, tierre, puoẟij ajjiχam, čiceiχam, kiaᵢtk ɵvt sajje, sij kaᵢvne rīmń kaᵢlles: oj ton, rīmń kaᵢlles, mijjit maᵢnnik! — Sij aᵢlke porreẟ rīmń, rīmń cealk: iele taᵢst pōr, kuɵtte purrɵm-sajje. — No valde kuɵtteẟ, son cealk rīmń kaᵢlles čāšn’ǯe: tɵl laj puɵrr ajk, kuaᵢss mon tū sialga kirjtem. — Mɵjt rīmń kaᵢlles sārnak? ajjiχam cealk; vɵj kirjtak mū sielj rīmń kaᵢlles? — Jennaj lī tuojjeẟ tū sielj kirjteẟ: kɵlk čuold navlijeẟ ja peastag pońńeẟ, kɵlktɵᵢrv-kuackńas. — Ože rīmń-gaᵢlles, mon jiehč tuojam tɵjt. — No son pīj puk, čuoldijd navljij, peastagijd pōńij, i jijjes kōrij; no cealk: te rīmń-gaᵢlles kirjaht mū sielj! — Son kirjteškuoẟi, šɵddaj kirje. — Rīmń-gaᵢlles, mon puɵleškuettem! — Kierde, kierde, rīmń-gaᵢlles cealk, čāšnaš uckaš lea, tɵtt kīrdij, ton jik kierd. — No jim kierdeškoattam, sieᵢlk puɵll. — Son vāld, taᵢrv-kuackńasit pēj, puallejij, ješ tiarlij, ajjiχam puɵᵢlij. Son oaɣčij, oaɣčij, māsat puɵẟij, tajt tāvtɵjt nōrlij, pīj siekk siz, vāᵢldij kuɵᵢtteẟ; kuoddij, kuoddij, kavnaj pārna, palloɵjn sierre. Son siekk’ sist puštač. — Mɵkk tust taᵢst? — Ajjiχan ārba. — Vɵj ton, riemń, mijjit kavpšak? — Udižit muᵢnne puojt-rōn’. — Ūttep. — No son vāᵢldij puojt-rōn’, nu vuoljij son, porstovškuɵẟij, koᵢtteẟ aljij, i uejt koᵢtteẟ; son čuɵrvjej: čicciχām, ajjiχām, poahteẟ veahka! Puehte tok i kōᵢtteste, pōrškuɵtte. Son oajn, što puk poaᵢrre; cealk: čicciχām, ajjiχām, ɵlm-olmuš poaht’. — Sij tierlē, son ɵχto pāccij, son pōrij, pōrij, pācc ɵχt puejt-kuᵢsk. Vuolk son pašteẟ tan puejẟes, mɵni̊j koahta, son pīj tol’, son pāšteškuoẟij, puejt puɵᵢleškuoẟij, son čāck, puollij keadga čāck, čɵlmēs puoᵢldij, šɵddij čɵᵢlmijta. Mɵnn son kuɵᵢsse, kuozest kahča: mī leahk ton muorijt? — Mun leam kuoss. — Ūẟe čɵᵢlmijd muᵢnne. — Lehče must čɵᵢlm, da lea pihk. — Mɵni̊j peahca: mī leahk ton muorijt? — Mun leam piehc. — Ūẟe muᵢnne čɵᵢlmijd. — Ūẟehčim mon, lie muᵢst pihk-čɵᵢlme. — Mɵni̊j soahka: lie-tuᵢst čɵᵢlm? — Lehče muᵢst čɵᵢlme, lie muᵢst kurč čalma, ōdam mon tajt čalmajt. — Son ūẟij čalmajt, suᵢst šɵᵢtte kurč čalma.