Glamat popiko-katekik Volapüka/IV. Valemiko glamatikos

From Wikisource
Jump to navigation Jump to search
← III. Noms tefü tonabs IV. Valemiko glamatikos
Glamat popiko-katekik Volapüka
V. Glamat patik →

IV. Valemiko glamatikos.

34. Datikel vpa. estabom lekanapüki oka su kiomi natapüki?

Su nelijapüki, bi pük at binom pepaköl su tal lölik.


35. Vp. löfòm-lí setiyumodis (setemis) lonedik, lekanik?

No, leno!; sod setis te balikis.


36. Vp. labòm-lí egelo laltigi fümik, nefümiki e dilama (dilamik)?

Kösömo no; ibo i püks latinik e slaviks… no laboms laltigi meköl also levemo fikulik pükis germanik e romanikis…

Laltig (genavöd) sembal vedom zesüdik te vemüno seledo, e vp. labom täno plös laltigis tel: fümiki el (jièl, elos), e nefümiki un (jiùn, unos).


37. Tonabs kiom no binoms pa’löfik in vp., e sikod pavitoms viliko?

Tonàbs: r, rr, h, ch, c, ŋ (ng), ħ (th)…


38. Vöds i pekosiadöl (pakosiadöl) li sibinoms in vp.?

Si: us, kö kleìl dälom atosi, o. b. kö vödikosiad no bevolekom palsiämöfi; a. s. gadadom, pla: dom gada, gada dom, gada-dom, gada’dom…


1639. Vp. i löfòm-lí sagi netonabik (medamik)?

No, bi aibinom fikulikum e neklülikum, ka sag tonabik (nemedamik), jeniko pepüköl fa ek. — Abu vp.. ailöfom vätopo nefikulikosis, balikosis e klülikosis.


40. Vöd sembal deklinik dalòm-li finön me zijotonab sembal (o. b. me: s, j; c, x, z)?

No; voto plunum no mögomöv len oms. Ibo plunum aifinom me tonab s, e zijotonabs tel nemedamdo pobalvotiks toenoms düfik, e sägo kanoms papükön te fikulo.


41. Stämasubsàts binoms liko in vp. kösömo?

Basilabik(s), a. s. vòb.


42. Me kis lesevon in vp. valikis pönopis, velibis e ladvelibis?

Me tonab kalad’ik o; s. (samöd)!: ob; dunob; egelo.


43. Lesevon ladyekis me kis?

Me posilab ìk; a. s. gudik.


44. Numavödis lesevon kösömo lenkis?

Len tonabs l u ls…; a. s. bal, bals, mil


45. Lenkis lesevon nomo (kösömo) linetelekis?

Len tonab kaladik ö!; s.! püdö!


1746. Vp. no labom kimikis fomis u finotis natapükas teldik?

No labom (bi no nedom): kimufali, duali (palnumi), kimüfali (stumafali), kodafali, topafali, nonefali, pläpofali…


47. Ladyèks, numavöds, pönòps, e ladyekabids ì-lí pavotoms?

  1. No! o. b. if stadòms nemedamo po subsat (spetivo) po velib okas.
  2. Ab if stadoms bifo, u soeliko, peteilölo de subsat…: pavotoms, äso subsats.

48. Numavöds des balzül lí-dalòms getön mali plunuma?

Leno as balanùms (balièls); ibo me tonab s balsièls paibemaloms.


49. Pläpods valik nen sesum stadoms kiöp?

Egelo bifo subsat, a. s.: demü bum.


50. Pläpods regoms (laboms po its) ì-lí kimafali, udkimefali?

Nevelo! —


51. Lenkìs lesevon nomo pläpodis telsilabik u plusilabikis?

Len tonab kaladik ü; a. s. dubü nam.


52. In vp.-lí sibinoms i subsàts… no laböls plunumi, u balnumi, u ladyeki(s) pedesdugöl de oms (òks)…?

18No! in vp. fomsvalik tikavo evelo tikiks pafomoms nomiko (segun nom).


53. In vp. kanòn-li fomön se ladyeks valik (e se subsats… valik) ladvelibi sembal?

Si! a. s. se flenik mekon me tonab o vödi fleniko.


54. Vp. labom numafomis deklina liomödikis?

Te balnumi e plunumi; ab no duali.


55. Velìb-lí vpa. labom plo öt pösod, u num, u tim, u bid… vödas fomis tel ud anikis?

No; sod egelo te bali fomi soelik; s.! àmo palovepolom egelo te me löfob


56. Fòms kiòm moeda veliba aibinoms (els) glediniküns (binugiks)?

Ats mäl: jenabid, mögabid, stipabid, büdabid, subsatabid (fom subsata veliba), e ladyekabid (foms ladyeka veliba).


57. Foms kiom veliba binoms umo te dekem vpa., ye dekem vemo viplik, e püka kosietadil ofen lezesüdik, pato, if muton lovepol'ön vödiko a. s. lepenädis dipik e s. (sümikosi) se natapüks?

Vipabid, lebüdabid (büdabid vemik) a. s. militik, lepato, if büdon önedanes (in 19büds önedanes), e foms finöl me –öx (dalomöv) e –ök (nedom)…


58. Vp. nonòm-lí teliko, äs a. s. pük flentik…?

No! sod egelo tebaliko.


59. Mutòn-lí lovepolön in vp. i luvödis (vödis ‚lunäga‘, deuto) teìk, a. s. deuto: so, da, es… (tän, is, os…)?

No! — Vödils somik palovepoloms te, if a. s. vödil deutik so malom also, in mod at, u vödil da (malom) ven, ud if vödil os stadom (stados) bifü velib, kö os no binom (binos) luvödil.


60. Pönop tefamik fetanöl setis kel… i dalòm-lí pamoletön, äslik in natapüks anik? ud i velib binön, if no binom yufavelib?

No! vöds at mutoms nomo (kösömo) palovepolön in vp. egelo.


61. Vödis te kiomis penon u bükon in vp. me gletik begitonab?

Te nemi lesanikün Goda e pösodas kil godikas; fövo (ovo) valikis nemis lönik menas, topas…


62. Kimik aibinom vödipladam vpk. balidas tel de stülabids kil (u fol), pato ab stüla tedelik ü telida?

Balüdo subsat kömom (stadom), a. s. jönik; klu: log jönik 20(laltig no palovepolomök), ud: un log jönik, ud: el log jönik (aèt fümik log jönik is, no votik log sembal); po ladyek numavöd sukom, a. s. logs jönik tel. Nu pönop kömom: s.! lògs jönik tel ofa. — Fövo velib stanom, a. s. logs jönik tèl ofa bliboms. Po velib sukom ladvelib, a. s. logs jönik tel ofa bliboms takedik(o).

NB. Sotimo ladvelib sembal stadom i bifü sembal ladyek u ladyekabid…; s.! levemo püdik. Pla ladvelib sembal i pläpod sembal sa subsat… stadom leofen po velib u votöpo…, a. s. in püd, pla püdo (nen in). —

Po vöds mälnik at yeg deslopik ü paregöl in kimifal, kimafal u kimefal sukom; a. s. sevom Fikopi, länis Silopa; u: givon bili vobele doma

Fövo gleset sembal sötom nomo bugolön nebasetè oka (spet. nebasetes oka); s.!: lilom, dàs kömoms.


63. Vöds kiom nelijapüka u natapükas votik mutoms pavofömön in vp.?

Pato sòms (vöds somik), kel finoms me zijotonàbs, (demü plunum); ovo vöds ninöl tonabis ŋ, c, h, ħ, ´r, jƈ (o. b. ng, ch, h, th, rr, schtsch)…


64. Liko penon e bükon nemis natapükas e vödis votik pösumölis tonabo üb in vpi.: vödis, kelas abu penamod e sepükam aidifom de vpa. penamod e liläd lebaliko 21 plagik ä tikavik (binöl nevelo nefümik u palseplänik)?

Penon e bükon vödis somik natapükas, äso paipenoms in lom okas. Abu pladon lilädi velätik a balnà in öt penäsamäd po vodi lomik in klämis; a. s. Charles Church (Càrls Cörƈ), u (ü) gudikumo: Cörƈ Càrls (bi vpo. aipladon famülanemi bifü pösodanemi, demü lisèds, ed al vitön fecenis.


65. Gönü beginels valik in vp. sütovon liko stäsilabis ine penäd e bük?

Me vatalubelfiks penäd e bük, a. s. pegesagöl, sp. (spet., o. b. septivo) me bükapenäd slobik (‚kursìv‘), s.! pelöfik.


66. Kiòms bisilàbs binomsvitöl dunlüno lä stämavöds tel’silabik u plusilabik?

Silabs: pa; pä, pe, pi; po e pu…, bi me silabs àt fòms sufafoma veliba aibeginoms.


67. Stabanoms mäl volapükik aibinoms kiom(s)?

  1. Noms teföl tonabis pölenlägöl finè (len fini) vödas, o. b.:
    1. Finatonabs (posilàbs) lä subsats, ladyeks, numavöds, pönops e ladyekabids, ü tonabs (finots) deklinafalas: a, e, i; as, es, is.
    2. 22Tonabs kaladik:
      1. o ed ö pönops, velìbs, ladvelibs e lintelèks;
      2. (3.) u ed ü ladyèks, pläpods.

    Sàms: ladvelibà, bimè, belì; ol, pelom, gudikumo; filö!; jönikum; danü

  2. Noms teföl tonabis pöbisiadöl len begini vödas (ti te velibas e ladvelibas), o. b.:
    1. a, ai; e pa, pai: in patüp veliba (dunafoma e sufafoma).
    2. ä, e, i; e pä, pe, pi: in fegolüps kil veliba (dunafoma e sufafoma).
    3. o, u; e po, pu: in füdüp… (zu …).

    Sams: (a)penob (nü), pablinos; äbegof, efödos, inedon; visitob, pevobos, pikulivols; odanom, utikobs; postimofs, pugetons…



← III. Noms tefü tonabs IV. Valemiko glamatikos
Glamat popiko-katekik Volapüka
V. Glamat patik →