Jump to content

Zastarske serbske připiwanje

From Wikisource
Zastarske serbske připiwanje

Naši wótcojo su wšelake dobre wašhja měli, kiž drje su nětko zabyte, ale tola spomnjenja hódne wostanu. Hačrunje su jich ći, kiž mějachu so za jich zdźěłanosć starać, druhdy za hrubych wudawali, namakamy tola něštožkuli, štož na serbsku zdwórliwosć pokazuje. Tak ju widźimy w jich připiwanju. Njeje so přeco kaž nětko, hdyž tón, kiž ma reju, před hercami stejo na připiće woła, prajiło "Připij sej" abo žortniwje "Připić huba - božemje Kuba"; ně, naš Abraham Frencel powěda nam w swojim wulkim rukopisnym słowniku str. 2547 takle: Hdyž so někomu, kiž za druhim blidom sedźi, připija, praji so: " Ja chcu wam připić jako pócćiwemu mužej, jeli přećiwo wašej mysli njebyło a česći nješkodźiło." Na to wotmołwi druhi: "W mjenje božim; ja rad wozmu jako wot pócćiweho muža." Hdyž je wupił a zaso porjedźił, poda tón přez druheho a praji: "Bóh žohnuj wam; prošu za dobry dórtk", t. r. zo by derje pił a wupił. Tón wotmołwi: "Ja rad wozmu, za koho rukij?" t. r. sym ja rukij, zo je pócćiwy muž a připića hódny? Tamón rjeknje: "Štóž je wam lubši, jeno mi nic; pokažće mi prózdnu, připijće wašim towaŕšam!" Tónle druhi wupiwši wotmołwi:"Waša wola je so stała." Tamón pak pokračuje: "Podajće mi prózdnu; ja chcu wam nowu naleć. Hdyž je znowa porjedźił, poda dale: "Požohnuj wam Bóh; napijće so čerstweho." Napiwši so praji tutón: "Ja so luboznje dźakuju za waše dobre připiće."