Wjesele dźensa

From Wikisource
Jump to navigation Jump to search


Wjesele dźensa so zetkawamy tu,
přećelstwo hajić ze zhromadnej rejku.
Spěwy njech zaklinča přez cyłu žórlu.
Starosće tak so wšitke zabudu.


Hercy, nětk hrajće najrjeńše pěsnički!
Bratře wzmi holčku a spěšnje do rejki!
Korčmarjo, nalij nam naše šklenički!
Pijmy strowosći!


Kajka je to radosć w našej młodźinje!
Stari čuja žadosć, być jónu młodźi šće.
Hdyž je swjedźeń nimo, praji kóždy z nas:
Schadźować so chcemy prawje husto zas'.