Vpamuf in vol (5)

From Wikisource
Jump to navigation Jump to search

Kadem bevünetik vpa. Zülag No. 10: Dil pükavik ninom in § 1 stämis ze 60 pesludöl fa km, ta kels kmal nonik etapükom. Lised stämas anik sukom, kels no pelensumoms fa kmals valik. Dilekel obisiadom pötatimo omis sa vots pemoböl kademe diseinü vögodam. Segun § 2 stäms ze 180 pamoboms denu kmales al xämam. (No binos sugiv obsik segun tiäd bleda obsik, bepükön u krütön vobis kadema, sikod lüjonobs, das alik, kel labom nitedi plo vobs pükavik kma, knaom getön zülagis ota, if ninsedom ruabi bal u völadi ota (maks 2.30) al kädel kma, söl Oscar Serck in S. Petersburg, Rusän.)


Dil govamik: Segun § 3 söl Heinr. Petersen in Hamburg e söl J. Waegenaere in Kortryk peväloms as kademals plo Deutän spet. Belgän. Segun § 4 calüp kmalas: Actis, Guigues, Harrison, Krüger, Licherdopol, Morel, Plum, Rosenberger, Sprague, de Ugarte e Wood efinom jölul 20, e klubs länas tefik pameboms, das laboms giti, mobön steifalis pro cals at. Flanü zilak vpöl de S. Petersburg kmals ot, o. b tatakonsälal Henri Harrison e nügenel Woldemar Rosenberger pemoboms ya kme al denuvälam. Segun § 5 söl Oscar Serck pedanemom as penädan e kädel kma pla z. Zschocher, kel no kanom fovön, binön kädel, demü malád e jäfs tu mödik. In § 6 kmal Oreglia d'Isola mobom, das kmals lödöl in Yulop sötoms vögodön dö zülag alik in dels 30 e kmals votik in dels 50.


Löstän. Nunodon obes de Karlsbad: Vp. erivom is vikodi jönik. Söl ledinitik Karl Zetter, prof. l. r. de Graz epükatom is dö vp. Cif kluba stenogafelas ekodedom pükati at tidafulik, kel ejenom VII 28, düp 8¼ in sälun löpik jutadoma (Schiesshaus). Pükatel eseplänom binugi e veüti väpüka ed ejonom vpaspodotis difik de Cinän, Melop, Talop, Belgän e. l. al blöfön dub atos pakami anuik vpa.


Finü pükat ebegom plisenölis nitedön okis plo vp, lüjonöl das pük at kanom palenadön nefikuliküno e das erivom veüti anu nog nepemeugöl.


Lilans - profesans, tidels, tedans e visitels banöpa - numiko ekömöls edanoms dub läsev gletikün epükatöle plo pükat oma so nitedik. Prof. Zetter emutom bonedön ya in del nilikün tidabukis vpik plo dilsumels mödik. - Togo ebeginom tidüpi. -


Klubi plo pakam volapüka de Trieste. Lasam valikodik kluba isik äzidom jölul 12. Klub labom kopanalis 35, ab te 20 läsoms in sälun »Minerva«. Cif telid söl V. Neymon de Neyfeldt bisiedom. Sekretan söl Raimondo Filli lilädom lasame plotogi älasamik, kel pazepom; poso söl Guilio Levi di A, kädan, lilädom dekaloti äyelik kluba, kel pazepom leigo. Pevüdöl fa bisiedel, sekretan söl Filli lilädom na lenunodi nolik e lejönik dö stad nuik volapüka, kelos givos pöti plisenanes, al sepükön pidi gletikün demü dikod in volapükavol, kel binom kod gestepa väpüka löfik obas e al nebelobön gebami nemedamik menodamas e vödas nulik, büfo vödabuks puboms in netapüks difik. Volapük pepakom tu vemo al kanön dunön somikosi nen däm plo väpük it. Uts, kels geboms vödis nulik, no kanons kapälnön okis. Päsludos: tönön, kelosi erivobs jünu, gebön vödabuki seg. IVid e gebön menodamis e vödis nulik tö täno, ven ots obinoms lügolälik e gebik netes difik. Bisiedel esäkom poso plisenanis: va li vipoms levelöfi kluba stü dikod in volapükavol? Pos pükats lejönik sölas Raimondo Filli e Guglielmo Weil pesludos, das lo pöfüd, keli ya adelo vp gevom valemo, mutobs ledulön in pakam volapüka e blibön fiedik ote, konsefön klubi e beginön denu tidüpis glatik. Söl bisiedel vüdom nu plisenanis givön sepüki kelüga demü deil cifa balid, söla Ferdinando Rossi, plofed literata tälik. Plisenans valik datovoms okis malü pid e malü kelüg plo famül edeilöla.


Dilekef nulik pevälom poso, efe: Söl Vittorio Neymon de Neyfeldt as cif balid, söl Raimondo Fili as cif telid, söl Eugenio Garzolini as sekretan, söl Giulio Levi di A as kadän, söls Max Schloss, Giusto Turco, Guglielmo Weil as dilekels.


Belgän. Lasam valemik vpelas belgänik, ezitöl in Antwerpen 1894, 9ul 2id. Lasamöp: Kaföp Vue du Palais, place du marais.


Plogam lasama (gödelo, düp 10id):

I. Nüns dö stad vpa in Belgän.
II. Nüns dö käd feda.
III. Mobs e zeil cifela al letön juitön nemedamo alime datuva volapüka.
(pozendelo, düp 2½).
IV. Bepükam dö timapenäd »Volapükan belgänik« al sefön sibini okik, al mekön bledi at veütiko e i nogani feda.
V. Mobs e nüns difik fa lasamels.
VI. Xäm välama cifas e välam telayelik cifela.
VII. Sevälam zifa belgänik, kiöp lasam ozitom oyelo.
Glefid volapükaflenas: düp 8id vendela in lasamöp: Kostom frans 2.5o.
Nemü dilekam zenodik, cifel: J. Waegenaere.


Bepükam blefik nümas anik plogama:

III. Mob 1id: Fomam danotabüras vpik in läns valik e danotabüra bevünetik. - Bürs somik laboms as zeili, nefikulön melaki dub vp bevü pösods länas difik. - Bürs at postitoms in läns valik, valöpo, kiöp vpels sibinoms, laböl vili gudik e vilöl bligön okis, gepükön säkis valik pesedöl omes: also if pösod A de län obsik vilom melakön ko pösöd[1] B. läna, kela no kapälom püki, obesäkom danotabüri nilikün. Bür at obegom büri nilikün de B. al vilön nünön ome das pösod sembal A vilom melakön ko om tefü dins teda, su stip das ostudom vpi. - Täno bür u vpaklub, kele bür lönom, otidom vpi pösodes at.
Mob 2id: Al kanön vobön ko plöp e fluk umik, vpels mütoms kokön n"mais obsik. Also mobob:
  Zenodam nämas vpelas in län alik e vola lölik, dub fomam feda in län alik e feda bevünetik zenodik, alik laböl komitefi zenodik...


Cifel: J. Waegenaere.


NOETS. (Vükifonät)

  1. Bükapök; pla: pösod.



Se Volapük: Gased al pakam Volapüka 1894, Nüm: 5, Pads: 4-6.