Ottův slovník naučný/Hansen

From Wikisource
Jump to navigation Jump to search
Ottův slovník naučný  (1896) 
František Xaver Jiřík, Hugo Kosterka, Gustav Gruss, Ladislav František Čelakovský, anonymous
Hansen
Ottův slovník naučný. Desátý díl.' Praha : J. Otto, 1896. S. 862–864. Online.

Hansen: 1) H. Christian Frederik, architekt dánský (* 1756 v Kodani — † 1845). Vzdělal se doma, načež cestoval po Italii, potom byl zemským stavitelem v Altoně a od r. 1804 professorem akademie a vrchním stavebním ředitelem v Kodani. Zde stavěl radnici a soud, obnovil zámek Christiansborg (1795—1828) a vůbec měl po 30 let rozhodný vliv na sloh architektury dánské. Vydal též skvostné dílo o svých stavbách (2. vydání 1847). J-k.

2) H. Mauritz Christopher, spisovatel norský (* 1794 v Modumu — † 1842 v Kongsbergu, jako správce střední školy). Mimo učebnice, grammatiky a slovníky napsal 75 bájek (Bergen, 1838—42); básně Digtninger (1816), jimiž stal se populárním, a Norsk Idyllekrands (1831), dramata Nor og Gor; Hakon Athelstan (1838); romány Polykarps supplerede Manuscripter eller en Slaegtshistorie; Brödrene (1866) a četné novelly, v nichž první v norské literatuře líčil život maloměstský. Byl svého času populárním prosaikem. Sbírku jeho Noveller og fortaellinger vydal C. N. Schwach (Christ., 1855—58, 8 sv.); výbor z nich Noveller i Udvalg se životopisem H-ovým opatřil H. Jaeger (t., 1882). Hka.

3) H. Peter Andreas (* 1795 v Tondrech ve Šlesviku — † 1874 v Gothě). Učil se hodinářství ve Flensburku a v Berlíně, načež zřídil si ve svém rodišti dílnu hodinářskou. Zde seznámil se r. 1820 s lékařem Dirksem, jenž poznav jeho veliké mathematické nadání, působil k tomu, že H. jal se pracovati v astronomii u Schumachera v Kodani. R. 1821 stal se H. stálým spolupracovníkem Schumacherovým při měření stupňovém a r. 1825 byl za své vynikající práce povolán za nástupce Enckeova na hvězdárnu gotha-seeberskou, kde v tiché, veleplodné činnosti trávil téměř po půl století až do své smrti, odmítaje čestná povolání na vynikající hvězdárny. Několikrát obdržel zlatou medailli od Král. astron. společnosti v Londýně. Když r. 1857 byla stavěna nová hvězdárna v Gothě, navrhl H. množství praktických zařízení, jež byla později i na jiných hvězdárnách zavedena. Obohatil theorii strojů výtečnými pracemi o heliometru, aequatorealu a passážníku, prohloubil a vybrousil theoretickou geodaesii, dioptriku a počet pravděpodobností. Nepomíjející slávy dobyl si pracemi o pohybech těles nebeských, hlavně theorií poruchů; uvádíme pouze: theorie pohybu měsíce (1838, 1862—64), theorie absolutních a specielních poruchů (perturbací) malých planet (1853—59), poruchů komet {1843, 50) a poruchů velkých planet. Početní výsledky výzkumů o pohybu měsíce chová veliké dílo Tables de la Lune, jež r. 1857 vydala britská admiralita. S Olufsenem vydal H. r. 1853 tabulky sluneční (v Kodani), jež pro dlouhou dobu vystačily, než nahrazeny přesnějšími Leverrierovými. — Srv. „Vierteljahrschrift der astron. Gesell.“, r. X., 1875. Gs.

4) H. Hans Christian, architekt dánský (* 1803 v Kodani — † 1883 v Hietzingu u Vídně), žák akademie kodaňské. Cestoval do Říma a Neapole, po Sicilii a Řecku, kdež zároveň s Rossem a Schaubertem řídil vykopání a novostavbu chrámu Niky v Athénách, o čemž společnou prací architektů zvláštní dílo vyšlo (1839). Tamže v l. 1837-42 postavil universitu v řeckém slohu, dále v Terstu námořní arsenál a v Kodani, kde stal se prof. na akademii, nemocnici. Rovněž od něho jest tamější museum a rom. kostel v Holbaku na Själlandě. J-k.

5) H. Lambertus Johannes, malíř nizozemský (* 1803 v Amsterodamě — † 1859 t. jako professor akademie). Maloval zejména interieury domů s dopadajícím světlem. J-k.

6) H. Karl Christian Constantin, malíř dánský, syn portraitisty Hansa H-a (* 1804 v Římě — † 1880 v Kodani, kde byl prof. na akademii). Věnoval se původně architektuře a po té podobiznářství u Chr. W. Eckersberga, načež v Italii v l. 1835—41 počal malovati genre ze života lidu. Vrátiv se do Kodaně, pokoušel se ve svých mythologických freskách v předsíni kodaňské university po způsobu sochařů spracovati malířsky svět norských bohů. Mimo to maloval ještě: Kristus s 12 apoštoly (pro chrám v Roeskilde); Hostina Aegersova (1857, gal. v Kodani); Říšské shromáždění v Christiansborgu (1865) a mnohé oltářní obrazy. J-k.

7) H. Frants Johannes, básník dánský (* 1810 v Kodani — † 1852). R. 1829 začal vydávati „Laesning for den fine Verden“ (2 sešity). Psal básně (1832, 1837 a 1852), humor. novelly: Patriotisme, Sörejsen, Let Sind og Letsind a j. (1841—44, 2 sv.) a 4 divadelní kusy. Vyznačuje se plynným veršem, koloritem a citem. Též složil několik hudebních skladeb (1852, 2 sv.). Výbor z prací H-ových Poetiske skrifter vydal F. L. Liebenberg (1857, 2 sv.). HKa.

8) H. Theophil, architekt dánský (* 1813 v Kodani — † 1891 ve Vídni). Navštěvovav gymnasium a uměleckou akademii rodného města, nabyl cestovního stipendia a r. 1838 odhodlal se k veliké studijní cestě přes Berlín, Drážďany, Prahu, Bavory a Tyroly do Italie, procestoval severní její kraje a přeplavil se z Benátek do Athén. Zde strávil osm let a vedle svých studií architektury hellenské působil jako učitel na polytechnické škole, vystavěl anglický a řecký kostel, dům Démetriův a nákladem bankéře Jiřího bar. Siny i hvězdárnu. Plodem studia H-ova jest ideální restaurace choragického pomníku Lysikratova. R. 1846 povolán Ludv. Förstrem do Vídně, s nímž i některé stavby ve Vídni provedl a jehož dceru pojal za choť. Tento sňatek, jakož i stavba arsenálu upoutaly jej k Vídni na vždy. Společně s Förstrem stavěl H. střelnici a dílny na ručnice a děla, úplně samostatně však provedl budovu zbrojního musea, jež svojí uměleckou hodnotou vyniká nad ostatní části arsenálu a v níž ladně sloučen jest v pevný celek sloh byzantinský se vzory románskými a maurskými. R. 1847 H. provedl s Förstrem stavbu evang. kostela v Gumpendorfu, r. 1857 zhotovil augsbursko-helvetské obci ve Vídni zdarma plány pro nový hřbitov evangelický před matzleinsdorfskou linií, r. 1858 provedl plány na přestavění přední budovy kostela a školy nesjednocených Řeků na Masném Trhu nákladem bar. Siny. Těmito stavbami končí se H-ova perioda byzant. slohu. Byv pak vyzván Šimonem Sinou, synem Jiřího Siny, aby vypracoval plány k nové budově akademie věd v Athénách, odebral se tam r. 1859 vyhledat příhodné místo a komponoval pak akademii v nejušlechtilejším slohu řeckém. Od té doby tvorby H-ovy hlavně vynikají formami hellénskými. Díla jeho z této doby svědčí o tom, jak mistrně dovedl v soulad a v harmonický celek spojiti zásady starého slohu s moderními požadavky a jakkoli oblouk hellénské architektuře byl docela cizí, přibral jej těmto požadavkům na pomoc, užívaje při tom motivů čistě řeckých v nezkalené ryzosti, aniž z toho vznikla jakákoli neladnost. R. 1861 vystavěl H. pro Jindřicha Drascheho ve Vídni ohromnou budovu „Heinrichshof“, v níž provedl vzor a typus činžovního domu a uměl. reformu domů činžovních. R. 1874 zbudoval dům bankéře Ephrusiho, 1869 palác Epsteinův, 1868 evang. školu; palác arciv. Viléma jest H-ovo dílo, které v souladu linií a ušlechtilosti forem nemá sobě rovného ve Vídni. R. 1866 vypracoval konkurrenční plány pro dvorní musea, které však nebyly přijaty k provedení. H. proti tomu r. 1867 podal ministeriu spis jako protest proti usnesení jury, z jehož slov mluví veliký umělec, načež činnost jeho nese se výhradně ke stavbám monumentálním, počínajíc budovou společnosti hudební, nové bursy (1869) a umělecké akademie. R. 1865 súčastnil se konkursu na podání plánů pro rakouský parlament, z něhož vyšlé plány nebyly nikdy posouzeny, načež za několik let vypracoval znova plány parlamentní budovy, která r. 1874 počala se stavěti a r. 1883 byla dokončena. Jí dospěl k vrcholu své činnosti umělecké. H. byl mistrem ve volbě stavební hmoty, různobarevné kameny činí jeho stavby velmi ušlechtilými; co se vnitřních dekorací týče, byl umělcem prvého řádu, což nejlépe jest viděti na vnitřní úpravě paláce bankéře Todesca, kde společně s ním pracoval na malířské výzdobě jeho přítel Rahl. R. 1883 H. skončil též svou dlouholetou činnost učitelskou na vídeňské akademii, kde působil od r. 1868 a která velikými výsledky se honosí. Téhož roku jmenován byl čestným doktorem vídeňské university. Po dokončení budovy parlamentární povýšen byl do stavu svob. pánů a Vídeň jmenovala ho čestným měšťanem. Vstoupiv r. 1883 na odpočinek, počal se H. zanášeti odborným studiem slohu gotického, zejména dómu kolínského (n. R.). H. byl vynikající duch a zanechal Vídni památky, které staly se příkladem a vzorem, z nichž čerpali ostatní odborníci. Ač nebyl jednostranným ve volbě slohu, byl přece ustálen v mínění, obíraje si výhradně jen tvary, jichž v rozkvětu toho kterého slohu bylo používáno. Viz „Zprávy archt. a inženýrů“, 1883; „Allg. Bauzeitung“, 1891. Fka.

9) H. Lars, přední dánský malíř podobizen (* 1813 v Rönne na Bornholmu — † 1872 t.). Studoval v Kodani. V l. 1841—63 působil též ve Švédsku. Nejznámější díla jeho jsou podobizny básníka Oehlenschlägera a královské rodiny švédské. J-k

10) H. Karl, lékař norský (* 1817 v Christiansandu — † 1874). V Christianu věnoval se jednak praxi lékařské, jednak přednášel na universitě. Napsal řadu článků z oboru chemie a fysiky, jakož i příručné učebnice z těchto oborů.

11) H. Heinrich, dánský malíř architektur (* 1821 v Haderslebenu — † 1890 v Kodani). Studoval na akademii obor malířství dekorativního, ale na cestách po Německu a záp. Evropě v l. 1847—52 obral si malbu architektur. Nejlepší z jeho děl jsou: Síň Christiana IV. na zámku Rosenborgu; Sál v dožecím paláci benátském a Interieur ze XVI. stol. v Lubeku. Byl professorem akademie kodaňské a získal si také zásluhy o zvelebení dánského průmyslu uměleckého. J-k

12) H. Mads, spisovatel dánský (* 1834 v Hundstrupu u Svendborgu — † 1880), zakladatel mnoha užitečných spolků ve svém rodišti, řečník a básník. R. 1867 vydal menši sbírku básní, která ve 3 létech vyšla v 5 vydáních, pak slabší sbírky Sange (1870, 2. vyd. 1877); Markblomster (1873). Básně H-ovy nevynikají sice originálností, za to poutají lehkostí a krásou řečí a uhlazeností verše. Mimo to vydal poučné knihy: Husmansbogen (1873); Gaardsmandsbogen (1877). Ve Vester-Skjermingu postaven H-ovi jakožto šiřiteli osvěty pomník. Viz P. K. Moeller, Mads H. (1881); J. S. Brandt, Mindeblade over Digteren M. H. (1880). HKa.

13) H. Hans Christian Peter, spisovatel dánský (* 1840 v Kodani), feuilletonista, dopisovatel a kritik (v Dagbladet od 1868—72), redaktor listu „Naer og Fjern“ (1872—80) a s ním spojeného „Ill. Tidende“ (do 1884), od r. 1883 professor. Mimo překlady Goethova „Fausta“, dramat Molièra, Sardoua, Dumasa syna a j. napsal román Christian Kjöbenhavner (1882); vydal pro lid sebrané novelly Blichera, posmrtné spisy C. N. Rosenkilda a j. Hlavní jeho díla jsou Illustreret dansk Litteraturhistorie (I. a II., 1886) a illustr. historie dánského divadla Den danske Skueplads (1889 a n.). HKa.

14) H. Karl Frederik Sundt, malíř norský (* 1841 ve Stavangeru), žije v Kodani. Maluje genrové výjevy ze života lidu norského. Jmenujeme: Ve venkovském vězení (v Christianii). J-k.

15) H. Gerhard Henrik, lékař norský (* 1841 v Bergenu). Věnoval se studiím pathologickým a působil jako lékař v nemocnici pro malomocné. Vedle různých zpráv z nemocnic napsal též Zur Pathologie der Lepra (1871); Studien über den Bacillus leprae (1882) a jiné.

16) H. Johann Holm, spisovatel a herec dánský (* 1841 v Ribe v Jutsku), Sepsal povídky En katolsk Familie (1875); histor. drama Kejser festen pä Kreml (1876), hrané s úspěchem; novelly En fri Mand (1877); Vikingeblod (1878); Karsten Ulv (1884); Ved Höjvande (1886); Karen Hav (1887) a vzpomínky války r. 1864, jíž se účastnil jako dobrovolník, Fra Dannevirke till Rosenvänget (1880). HKa.

17) H. Emil Christian, botanik dánský (* 1842 v Ribe v Jutsku), vyučiv se malířem pokojů, jevil nadání pro umění a, puzen touhou po něm, přišel do Kodaně, kdež učil se ve škole kreslířské; snaha doplniti vzdělání své uvedla jej na dráhu vědeckou. Studoval 3 léta za podpory státní na technice a stal se učitelem přírodních věd na gymnasiu kodaňském. Hodlaje nastoupiti dráhu akademickou, studoval pak ještě na universitě, kde výhradně věnoval se botanice a chemii, zejména pak fysiologickému studiu nejnižších rostlin tajnosnubných. V tu dobu spadají některé jeho botanické práce (o diatomaceích, rašelinách, houbách dánských a pod.) a od r. 1877 počínají jeho studie o fermentech (mikroorganismech kvasivých), jichž výsledkem mezi jinými byl pozoruhodný spis „O organismech v pivě a v sladině pivní“. Dosáhnuv na základě jeho hodnosti doktorské, stal se záhy na to ředitelem fysiologického oddílu proslulé laboratoře Carlsberské (u Kodaně), založené Jacobsenem, kdež od té doby vědecky působí. Pro své zásluhy o vědu a praxi stal se r. 1889 rytířem danebrogu a jmenován též titul. prof. na universitě kodaňské. — Hlavní cena prací H-ových spočívá v morfologickém a fysiologickém poznání mikroorganismů, které se vyskytují při různých pochodech kvasných, zvl. alkoholovém a octovém. H. první obrátil pozornost k různým bakteriím a kvasinkám, jež sprovázejí a znečišťují hlavní fermenty, zavádějíce pochody vedlejší, často škodné, a způsobujíce t. zv. nemoci tekutin zkvašených, zvláště piva a vína. Zavedením „čistých kultur“ po způsobu Pasteurově, ke kterémuž cíli svoje zvláštní methody isolující si vymyslil, oddělil fermenty hlavní, užitečné, od přímětných a škodných. Čisté kultury kvasnic poskytují od té doby větším závodům pivovarským svůj materiál, jímž se jakost piva všude zlepšila. Návodem H-ovým fysiolog Jörgensen první uváděl do praxe čisté kvasnice ve velkém a po něm četné závody v Evropě i v Americe vyrábějí je pro pivovary. Četné spisy H-ovy, mající velký význam pro vědu i pro praxi, téměř všecky vyšly v jazyku dánském, ale také z veliké části francouzsky, německy a anglicky po různých časopisech evropských. Největší počet jich obsažen ve zprávách Carlsberského laboratoria „Meddelelser fra Carlsberg Laboratoriet“ s franc. výtahy. Některé dánsky psané nalézají se v časopisech „Videnskabelige Meddelelser fra den naturhist Forening i Kjøbenhavn“, „Botanisk Tidsskrift udgivet af den Bot. Forening“, „Naturen og Mennesket“, „Maanedskrift for Naturkundskab og Naturbeskrivelse“ (1890—91), „Nord. medic. Archiv“ (1885). Z jinojazyčných časopisů přinesly články nebo větší pojednání: „Zeitschr. für wissensch. Mikroskopie“ (1884—85), „Annales de Micrographie“ (Paříž, 1888—90), „Berichte der deutschen botan. Gesellsch.“ (1884, 1894), „Botan. Centralblatt“ (1885), „Botan. Zeit.“ (1892), „Chemisches Centralblatt“ (1888—95), „Centralblatt für Bacteriologie und Parasitenkunde“ (1889), „London Transactions of the laboratory Club“ (1889), „Zeitschr. für das ges. Brauwesen“ (Mnichov, R. Oldenburg, 1884, 87, 88, 92), v jehož svazku z r. 1888 otisknuto pojednání Untersuchungen aus der Praxis der Gährungsindustrie o sobě již ve 3. vyd., dále „Allg. Zeitschrift f. Bierbrauerei u. Malzfabrikation“ (Vídeň, 1887), „Allgem. Brauer- u. Hopfenztg.“ (1887), „Prager Brauer- u. Hopfenztg.“ — „Pivovarské listy“ (1889), „Dingler’s polytech. Journal“ (1889), „Bulletin de la Société d’encourag. pour l’industrie nat.“ (Paříž, 1887). Některé originální práce H-ovy nalézají se též do češtiny přel. v „Čas. pro průmysl chemický“. Obšírný životopisný nástin H-a od prof. A. Bělohoubka viz v „Zeitschrift f. d. ges. Brauwesen“, 1889, 493. lč.


Info icon 001.svg#licence info


Flag of the United States.svg Public domain
This work is in the public domain in the United States because it was first published outside the United States prior to January 1, 1925. Other jurisdictions have other rules. Also note that this work may not be in the public domain in the 9th Circuit if it was published after July 1, 1909, unless the author is known to have died in 1949 or earlier (more than 70 years ago).[1]

This work might not be in the public domain outside the United States and should not be transferred to a Wikisource language subdomain that excludes pre-1925 works copyrighted at home.


Toto dílo bylo poprvé zveřejněno mimo území USA před 1. lednem 1925 a je tedy podle autorského zákona USA volným dílem. Podle zákonů jiných zemí, zejm. podle Autorského zákona České republiky , volným dílem však není a nemůže proto být zveřejněno na stránkách české subdomény Wikisource - na Wikizdrojích.