Page:Vocabolardlladinleterar.pdf/688

From Wikisource
Jump to navigation Jump to search
This page has not been proofread.


om
653


tive) (gad. B 1763; A 1879; A 1895; Ma 1950; P/P 1966; V/P 1998; DLS 2002, grd. A 1879; G 1879; G 1923; L 1933; Ma 1953; F 2002; DLS 2002, fas. A 1879; R 1914/99; DA 1973; Mz 1976; DLS 2002; DILF 2013, fod. A 1879; T 1934; Pe 1973; P/M 1985; Pz 1989; DLS 2002; Ms 2005, LD DLS 2002, MdR) Ⓘ dove Ⓓ wo, wohin ◇ a) Olà i aede pa touc? Olà i aede pa toutg? GiulianiGB, Gespräch1812-2014:57 (bra.); b) Po l ai damandà: / - Dì ma tu, ulà ies’a stà? Po l ai damandà: / - Dima tu, ulà iesa sta? PlonerM, GratulazionMahlknecht1813-1915:62 (grd.); c) Olá é pa chi, che t’á acusé? Olà é pa chi, che t’ ha accusé? HallerJTh, MadalenaBAD1832:154 (Badia); d) Ulà ie pa chëi, che te acusova? Ulá ie pa chéi, che te accusóva? HallerJTh, MadalenaGRD1832:156 (grd.); e) olà éi pa, chi che te à acusà? ollá ei pó, chi che te a accusá? HallerJTh, MadalenaCAZ1832:157 (caz.); f) ulà éli, chi che te cusáva? úla ési, chi che te cusava? HallerJTh, MadalenaFOD1832:160 (fod.); g) Olà é vostes signures sorus? Olà é vostes Signures sorùs? DeRüM, SignuresSorus1833-1995:235 (MdR)
da olà (gad. P/P 1966; V/P 1998, grd. G 1879; G 1923; L 1933; F 2002, fas. R 1914/99; DA 1973; Mz 1976; DILF 2013, fod. Pe 1973; P/M 1985) Ⓘ da dove Ⓓ woher ◇ a) ades cognede me dir l vosc inom e cognom, e da olà che siede. ades cognede me dir el vos inom e cognóm, e daulè che siede. IoriG, InjignàLet1860*-2013:402 (caz.); b) L pitl à damandà: "Pere, da ulà vëniel pa che valgun strames ie stortes ju per tiera, ma autri tën l cë suvier? l pitl a da̤ma̤ndá: "pę́rę, da̤ ulá vá̤nyę-l pa̤ kę va̤lgúŋ štrámęs íe štǫ́rtęs žu pę̆r tiá̤ra̤, ma̤ áutri ta̤ŋ l txa̤ sú-vier? RifesserJB, Spies1879:108 (grd.).

olà (fas., caz., bra., LD, MdR) ↦ olà.

olà che (MdR) ↦ olache.

olache Ⓔ comp. di olà + che 6 1631 uolà che (Proclama1631-1991:156)
gad. olache Badia olache grd. ulache fas. olache caz. olache bra. olache fod. ulache LD olache MdR olà che
congiunz.
1 nel luogo in cui (gad. P/P 1966; V/P 1998; DLS 2002, grd. F 2002; DLS 2002, fas. R 1914/99; Mz 1976; DLS 2002; DILF 2013, fod. P/M 1985; Pz 1989; DLS 2002; Ms 2005, LD DLS 2002, MdR) Ⓘ dove Ⓓ wo, wohin ◇ a) chëst la tol, y va debota tla majon, ulache si auter fi fova pendù, y l giapa mo te liet kæst la tol, y va debotta tælla massong, ullà kœ si auter fì fova pendù, y l’giappa mo tœ liet PlonerM, Erzählung6GRD1807:48 (grd.); b) Le dé, ch’ël dô vegnì impara, i và le Curat de le lüch incuntra infin a Pederova, olà ch’ël ê na osteria. Le dé, ch’ël dô vegnì inpàra, i va le Curat de le lüeg incuntra iǹ fiǹ a Ped[e]rova, olà ch’ël ê ‘na osteria. DeRüM, CorpSant1833-1995:276 (MdR); c) chësc l’l’á metü söl so mesc a vardé i porcí, olach’ al orô se paré la fan cun chël, che mangiâ i porcí cast (chest) ‘l l’ha mettù sul so mesc a vardè i porcì. Olà cal orò se parè la fang con cal, che mangià i porcì FlatscherGV, FiProdigoBAD1841-1986:248 (Badia); d) L’é miec lasciar star / Olache no s’é envié / Ne manco comané / Che voler a despet perdiciar. Le mietc lassar star / Olaché no s’è invié / Ne manco comané / Che voler a despet perdiciar. PollamV, VivaSagraMoena1856-2008:265 (bra.); e) e l menèa la feides d’ogni dì su per la Lastìes, sun Pèla de Mezdì e sun Pèla de Micel, olache la feides jìa sot l’erba. e l mea la feides d’ogni di su per la Lesties, sun Pela de Meʒdì e sun Pela de Mičél, olà ke la feides ʒ̉ia sot l erba. BrunelG, Cianbolpin1866:2 (caz.)
2 nel tempo, nel momento in cui (fas.) Ⓘ quando Ⓓ als ◇ a) En azident / Olache ence a Moena / Se fasc festa piena / En onor de sèn Vile de Trent In azident / Olaché encie a Moena / Se fass festa piena / In onor de Sen Vile de Trent PollamV, VivaSagraMoena1856-2008:261 (bra.).

olache (gad., Badia, fas., caz., bra., LD) ↦ olache.

öle (Badia) ↦ uele.

ölge (moe.) ↦ uedl.

olghé Ⓔ mhd. volgen (EWD 5, 116) 6 1813 ulghè (PlonerM, GratulazionMahlknecht1813-1915:62)
gad. olghé mar. olghé Badia orghé grd. ulghé LD olghé
v.intr. Ⓜ olga
fare ciò che viene ordinato o richiesto sottomettendosi all’altrui volontà (gad. Ma 1950; P/P 1966; V/P 1998; DLS 2002, grd. G 1879; G 1923; L 1933; Ma 1953; F 2002; DLS 2002, LD DLS 2002) Ⓘ ubbidire Ⓓ gehorchen, folgen ◇ a) Ne te fé pu no ferdrus, / Ie te dije sot al mus: / Tu, Ujep, ies mi padrin, / Ie muesse ulghé al mi devin. Ne te fe pu no ferdrus, / Ie te diſhe sot al mus: / Tu, Uſhep, ies mi padrin, / Ie mues ulghè al mi divin. PlonerM, GratulazionMahlknecht1813-1915:62 (grd.); b) Restede dagnora nüsc amisc, / S’olgarun con döta vëia. Röstödi dagnora nusch amizi / Solgarung con dōtta vöja. AgreiterT, ConLizonza1838-1967:136 (mar.); c) Castich no giata, chi cun amor olga a chël, che nsënia, / La paierà chi l desprijea, y a ubedì no se dënia. Castìch no giàta, chi con amor òlga a chëll, chë ’ŋsëgna, / La pajerà chi ‘l despriës̄a, y a ubedì no së dëgna. PerathonerJA, Nseniamënt1865*:1 (grd.).

olghé (gad., mar., LD) ↦ olghé.

olgia (moe.) ↦ odla.

olp (gad., mar., Badia, fod.) ↦ volp.

olpe (amp.) ↦ volpe.

oltà (amp.) ↦ outé.

olté (mar.) ↦ outé.

oltè (Badia) ↦ outé.

olté † (gad.) ↦ outé.

om Ⓔ HOMO (EWD 5, 95); pl. omegn (bra., fod.) ‹ nordit. (u)omini 6 1763 un om ‘vir’ (Bartolomei1763-1976:90)
gad. om mar. om Badia om grd. uem fas. om caz. om bra. om fod. om amp. on LD om MdR om
s.m. Ⓜ omi
1 individuo di sesso maschile, appartenente alla specie umana (gad. B 1763; A 1879; A 1895; Ma 1950; P/P 1966; V/P 1998; DLS 2002, grd. A 1879; G 1879; G 1923; L 1933; Ma 1953; F 2002; DLS 2002, fas. A 1879; R 1914/99; DA 1973; Mz 1976; DLS 2002; DILF 2013, fod. A 1879; T 1934; Pe 1973; P/M 1985; Pz 1989; DLS 2002; Ms 2005, amp. A 1879; Mj 1929; Q/K/F 1985; C 1986; DLS 2002, LD DLS 2002, MdR) Ⓘ uomo Ⓓ Mann ◇ a) N uem, ciarià de debic, che fova sterch amalà Ung vuem, tgiarià dœ debitg, kœ fova sterk ammalà PlonerM, Erzählung5GRD1807:47 (grd.); b) Pitl y grant, uniun l sà, / Che sëis n uem dlonch stimà. Pitl i grant, uniun el sa, / Ke sëis n uem dlonk stimà. PlonerM, BepoMahlknecht1821*-1915:56 (grd.); c) Ie ne sé da dé ai uemes, / che blestëmes, sëurainuemes! Je ne se, da de ai Uemes, / che blestemes seurainuemes! PlonerM, VedlaMuta1828*-2013:142 (grd.); d) N zerto om â dui fis ’N tsert om háa dui fis HallerJTh, FigliolProdigoMAR1832:139 (mar.); e) N om aea doi fies. Un om avéa doi fí. HallerJTh, FigliolProdigoCAZ1832:144 (caz.); f) N om ava doi fioi. Engn hom ava doi fioi. HallerJTh, FigliolProdigoFOD1832:151 (fod.); g) N om vedl de passa nonant’agn stê mefo tost dagnora sö n fur ponü ‘Ǹ om vedl de passa nonant’ agn stê meffo tost dagnóra seu ‘ǹ fur ponnü DeRüM, OmVedl1833-1995:277 (MdR); h) Una ota ‘l ea un on, e chesto ‘l aea doi fioi. Una vota l’eva un on, e chesto l’avea doi fioi ConstantiniM, FiProdigoAMP1841-1986:255 (amp.); i) N pitor se à tout soura de pituré doi omi (omeni), che ava litighé deberiada Uŋ pitor se ha tout soura de pituré doi omi (omeni), che ava