14 Dego dat muo usstebam, muo velljam dat lifči, nuft vagjolim, daggaren, gutte morrašest læ ædnes ditti, legjim mon sogjam morašbiftasi sist.
15 Mutto, atte skirmom, dast si illodek ja čoakkai si bottek; muo vuosstai si čoagganek ja belkkek, muo dam dieđekættai; si botkkijek[1] ja æige oro javotaǥa.
16 Nuftgo gudnetæmek, guđek gakko ditti bilkedek,
gasskek si banid muo ala. Job 16, 9. sal. 112, 10.
17 Hærra, gukkago gæččat aigok dasa? bæste muo
sielo sin hævoinæsek, nuorra lægjonin muo sielo. Alm. 6, 10. sal. 22, 21.
18 De maidnot aigom du stuorra čoagganæme sist,
ollo olbmui gaskast du gittet aigom. Sal. 22, 23. 26; 40, 10; 111, 1.
19 Ale luoite sin must illodet, guđek ašetaǥa muo
vašalaǯak læk; ellusek si čalmidæsek ravkallekku, guđek
læk muo vašotægjek ašetaǥa. Joh. 15, 25.
20 Dastgo rafhe æi si sarno, mutto ædnam lođkis olbmui ala betusid si huŧkkek.
21 Ja njalmesek muo vuosstai si caggek, si celkkek:
ha, ha! dast oaidna min čalbmamek. Sal. 22, 8.
22 Don oainak, hærračam, ale javotaǥa oro; hærračam,
ale læǥe gukken muo lut erit! Sal. 22, 12; 38, 22.
23 Gocca ja morrid muo duobmoi! muo Ibmelam ja
muo hærram, muo aše varas! v. 1. sal. 7, 7; 44, 24; 59, 5.
24 Dubme muo du vanhurskesvuođad mield, hærračam,
mu Ibmelam, ja ale luoite sin must illodet. Sal. 7, 9.
25 Ale luoite sin vaimostæsek cælkket: ha! (Dast læ) maid mi aiggop; ale luoite sin cælkket: mi læp su njiellam.
26 Adde sin buokaid hæppad ja hæppanæme jufsat,
guđek muo oasetesvuođa ditti ilost læk; adde sin hæppadi
ja bagjelgeččujubmai garrotuvvut, guđek muo vuosstai
čævlaistallamen læk. Sal. 31, 18; 40, 16; 70, 3.
27 Adde sin avvodet ja illodet, guđek miellastuvvamen læk muo vanhurskesvutti, ja adde sin alelassi
- ↑ dat læ: sælggebæld si muo gudne bilkedek.